Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"mikroskopování"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyšetření gonozomálních mozaiek metodou FISH
 ŠUTKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala vyšetřením gonozomálních mozaiek. Mozaicismus můžeme popsat jako stav, při kterém se v jednom organismu nachází dvě a více odlišných buněčných linií pocházející z jedné zygoty. U žen se nejčastěji vyskytuje mozaiková forma zvaná Turnerův syndrom a Syndrom XXX neboli superžena. V mužské populaci je nejčastěji detekován Klineferterův sydnrom a syndrom XYY (supermuž). Mozaicismus lze vyšetřit fluorescenční in situ hybridizací. V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na vrozený chromozomální mozaicismus, zejména na jeho varianty jako je Klineferterů syndrom, Turnerův syndrom, Sydrom XXX a Syndrom XYY. Dále jsem se v této části zabývala fluorescenční in situ hybridizací. Popsala jsem fluorescenci jako takovou a následně její aplikaci v klinické praxi, kde je využíváno několik typů fluorescenšní in situ hybridizace. V praktické části jsem se věnovala vyšetření počtu gonozomálních chromozomů metodou fluorescenční in situ hybridizace. Tuto část jsem vypracovala v laboratoři Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vyšetřovala jsem 40 zanonymizovaných vzorků od 20 probandů. U každého proběhl odběr kapilární krve a bukálního stěru. Po hybridizaci vzorků s centromerickou sondou pro chromozomy X a Y byla provedena mikroskopie. V poslední části této bakalářské práce jsem se věnovala zpracování výsledků získaných fluorescenčním mikroskopováním. U žen tedy bylo detekováno celkem 6 případů mozaicismu (procento mozaických buněk bylo nad přípustnou hranici). U mužů byly celkem 2 případy zvýšeného počtu mozaických buněk.
Úplný záznam
Hodnocení mikroskopovacích dovedností žáků středních škol
 Míková, Zuzana ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Zájem o přírodní vědy na středních školách se snižuje. Žákům středních škol chybí motivace se těmito vědami více zabývat, ačkoliv nám přírodní vědy otvírají větší obzor k porozumění přírodě a chodu světa okolo nás. Motivaci u žáků středních škol mohou zvýšit vyučující svým přístupem k jednotlivým předmětům během vyučovacích hodin propojením běžné školní výuky a světa okolo nich. Během vyučování může probíhat poutavý výklad propojený s praktickými činnostmi nebo prakticky zaměřenými laboratorními pracemi. Častou náplní laboratorních prací je používání mikroskopů. Jednou z možností mikroskopie, která je pro většinu veřejnosti nejbližší, je světelná mikroskopie, se kterou se žáci nejčastěji setkávají. Díky tomu, že se mikroskopování používá ve škole, je potřeba jej nějakým způsobem ohodnotit. Právě hodnocením výuky mikroskopování a dalších činností s tím spojených se tato diplomová práce zabývá. Nejprve jsem na základě informací od učitelů zjišťovala podle nich optimální pracovní postup mikroskopování a důležité výsledné dovednosti žáků. Na základě těchto zjištění byly vytvořeny dva dotazníky - jeden pro žáky a jeden jejich vyučující - pomocí kterých jsem zjišťovala postoje žáků k mikroskopování, dále jejich pracovní postupy a v případě žáků ještě vlastní ohodnocení svých mikroskopovacích schopností....
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English